Spravedlnost jsem já! 4. kapitola

Watari

"Měl by sis možná odpočinout, nemyslíš?"
"Nebudu odpočívat, když je Kira na svobodě."
"Jenže to bude nejspíše ještě nějakou dobu. A jestli si neodpočineš, moc toho nevyřešíš."
"Hmpf… jsem už blízko. Určitě."
"Jak myslíš." Čím je starší, tím méně mě poslouchá. Ale nutit ho nebudu. Však mu to dojde, až se tady složí. Promnul si oči a protáhl se, pak se pohodlněji opřel a pustil další nahrávku.

Přišel jsem zpátky asi za deset minut, a jak jsem předpokládal, usnul. Neubránil jsem se úsměvu. Přehodil jsem přes něj deku a šel otevřít dveře, když se ozvaly hlasy a kroky.

Pan Yagami šel v čele, taky vypadal dost nezdravě a o těch ostatních za ním ani nemluvě. Automaticky odložili mobily a šli si sednout k nahrávkám. Takhle zůstali tři hodiny, když se Ryuzaki s trhnutím probudil.

"Co když… co když… zatraceně! Už jsem říkal, že má přístup k policejním informacím? Pak mi vysvětlete, jak je to možné!" Všichni sebou polekaně škubli, když na nás takhle vztekle vyjel, a to včetně mně, i když jsem na jeho nálady zvyklý.
"No… no…" Matsuda se rozhodl ujmout slova, ale daleko nedošel.
"Všichni, co jste tady: Řekli jste cokoli z toho, v čem jsme pokročili, komukoli jinému než jednomu z nás?" Zeptal jsem se, než stihl Matsuda říct jakoukoli hloupost, která by atmosféru ještě zhoršila, ale všichni jen zakroutili hlavou na důkaz své neviny. Tohle mi stačilo.
"No, pak se Kira pokaždé dostane k našim informacím." Pokrčil jsem rameny a podíval jsem se na Ryuzakiho, který zamyšleně zíral do zdi nad všemi monitory. Pak se podíval na papíry, kde zkoumal totožnosti všech přítomných policistů.
"Vy dva jste jediní, kteří mají rodiny, pane Yagami a Kurosagi. Proto… a za to se omlouvám, ale nemám na výběr, je necháme sledovat speciálními agenty."
"Ale-…" Kurosagi se začínal bránit, ale Yagami ho zastavil jediným gestem.
"Dobrá, Ryuzaki. I když je zbytečné říkat, že oba dva jsme přesvědčeni, že naše rodiny s Kirou nemají nic společného." Ryuzaki vypadal spokojeněji než před chvílí a atmosféra se uvolnila. Zbytek dne probíhal, díky bohu, mlčky.

Povolal jsem agenty, kteří měli dohlížet na rodiny dvou hlavních policistů, Yagamiho a Kurosagiho. Nebyli moc nadšení, že dávají v sázku své životy, ale i tak svůj úkol přijali. Pan Reye Penber byl ze všech nejochotnější. On a naše bývalá agentka, Naomi Misora tvoří perfektní pár. Reye si vzal na starost Lighta, sedmnáctiletého syna pana Yagamiho.

Ryuzaki už to s nahrávkami vzdal a opět usnul. Spal v úplně stejné poloze. Byl dost bledý - tedy bledší než obvykle- a obličej měl ztrhaný únavou. Věděl jsem, že to nevzdá.