Spravedlnost jsem já! 3. kapitola

Souichiro Yagami

Konečně doma. Vážně, celý den strávit s takovým podivínem, jako je L, je na prášky. Už jsem párkrát přemýšlel nad tím, jestli jí vůbec něco jiného než sladkosti. V jeho přítomnosti se cítím podivně.

Ale dobře, uznávám, že je inteligentní. Dost mi připomíná mého syna, Lighta. Oba dva se chovají velice podobně. Tedy až na jisté… výjimky.

Sedím na schodech v předsíni, jsem dost unavený a vím, že jakmile vejdu dovnitř obývacího pokoje, vrhne se na mě moje ztřeštěná dcera a bude si chtít povídat.

Pozdě. Už se jí zřejmě nechtělo čekat a vběhla do předsíně. Z dálky jsem slyšel hlas své ženy, Sachiko.

"Sayu! Neruš otce, víš, že musí odpočívat. A ty jsi nemocná, tak tady nelítej a zapadni do postele!" Musel jsem se usmát, když se Sayu rozhodla matku poslechnout. To se často nestávalo.

Jako vždy, automaticky jsem si sednul ke stolu a zíral do prázdna. Sachiko si proti mně sedla, přistrčila ke mně talíř s polévkou a starostlivě mě pozorovala.
"Nic?"
"Přesně tak."
"Žádný pokrok, hm? Nemusíš si dělat tolik starostí… vždycky se všechno nějak vyřeší…"
"Jo, máš pravdu." Odsekl jsem trošku hruběji, než jsem plánoval.

Druhý den jsem odešel velice brzy ráno, dům byl tmavý a tichý, když jsem za sebou zavřel dveře.
Vešel jsem do dveří a pohled mi zabloudil k hrbícímu se klukovi, který hleděl do monitorů.

"Dobrý den, pane Yagami." Řekl, aniž by se na mě podíval.
"Něco nového?"
"Prohlížím si velice zajímavá videa ze zásahu Kiry ve vězení." Řekl jako ve snech, připadalo mi, že nic z okolí nevnímá, dokonce ani video právě krutě umírajícího vězně odsouzeného k smrti.

Matsuda, který si očividně všiml mého pohledu, mi na vysvětlenou řekl:
"Ještě nespal." Přikývl jsem. Zas tak moc mě to nezajímalo. Kira mě doháněl k šílenství.

Později odpoledne:

"Kira má přístup k přísně tajným dokumentům policie." Prolomil ticho L a všichni na něj udiveně a napůl ospale zírali.
"Jakmile jsme zjistili, že je to student, nyní zabíjí bez rozmyslu a jakéhokoli rozvrhu."
"Takže se nám snaží říct, že skončil studium?"
"Ne, Matsudo. Snaží se nám říct to, že může určit čas smrti oběti."
"Eh…?"
"Je to čím dál zajímavější." Opět upadl do menšího transu a my společně s ním.