SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Yasuo Sora 03

Před mým pokojem jsem ke svému štěstí málem přizabila Asuku, která nesla nějaké oblečení. „Ach slečno, prosím nelétejte tady jako… no to je jedno málem, jste mi přivodila infarkt,“ stěžovala si Asuka, kterou jsem nepozorovaně vtáhla do mého pokoje. Zamkla jsem dveře, aby nás nikdo nerušil.
„Slečno co vás ta znepokojilo, choval se snad jeden s pánů nevhodně?“ ptala se Asuka starostlivě, když viděla můj nepřítomný výraz.
„Ne, jen pan Lucas měl špatné mínění o naší společné náklonnosti, je příliš horlivý.“ Ano to označení se spíš hodilo na něho než na jeho… Lorena.
„Potřebujete, ještě něco slečno, mám přichystat koupel?“
„Ano to by bylo skvělé, děkuji ti Asuko.“Přikývla a šla připravit koupel.
Svalila jsem se zase na velkou postel a přemýšlela o Lucasi Williamsovi, třebaže si ten mladík nezasloužil ani vteřinu z mého drahocenného času. Já nejsem slaboch. Ale to co naznačil o Lorenovi, mě zaujalo. Podle toho co řekl, tak oni dva nejsou sourozenci. A jelikož svůj případ přirovnával ke mně a k Naomi tak Loren bude asi starší. Takže Carl adoptoval nejdřív Lorena, protože si myslel, že už nebude mýt potomka, ale potom se narodil Lucas. Jenže jak Lucas řekl, Carl bere Lorena jako vlastního a mezi syny nedělá rozdíly, což se nelíbí ctižádostivému Lucasovi, který proto svým otcem pohrdá.

Líně jsem se zvedla a pomalu odkráčela do koupelny, kde už na mě čekala Asuka a horká lázeň. Nechala jsem ze sebe spadnout šaty a nahá jsem se vlezla do po okraj naplněné vany. Musela jsem se nad tím vším pousmát. Pánové Williamsovi by mohli vydat telenovelu. Slyšela jsem, že tady v Evropě je tenhle žánr velmi oblíbený u zejména u postarších dam. „No třeba by si tak Lucas mohl najít přítelkyni,“zauvažovala jsem nahlas.
„Co jste říkala slečno?“ zeptala se Asuka když si všimla, kolem čeho se točí moje myšlenky.
„Ale nic Asuko, přemýšlím nad tím, jaká bude večeře,“zalhala jsem. Někdy byla Asuka až moc všímavá. Možná by si někdo mohl pomyslet, že práce služky je pro podřadné lidi, ale Asuka rozhodně podřadná nebyla, právě naopak. Byla chytrá pilná, a co je hlavní za všech okolností věrná, což se v postavení ve kterém jsem byla, hodnotilo a nadevše cenilo.
„Přichystala jsem pro vás večerní šaty…“
„Prosím hlavně nic odhalujícího,“požádala jsem jí s naléhavostí v hlase, protože to poslední jsem na dnešní večer potřebovala.
„Jak si přejete.“ Když už jsem myslela, že odešla, ozval se její tichý hlásek ze dveří koupelny.
„Byl pan Lucas až tak moc horlivý?“zašeptala otázku do ticha a pak mě zanechala na pospas vlastní podrážděnosti. S červenajícím obličejem jsem se znovu ponořila do horké vody. A pro jistotu tam strávila celý nezbytný čas, který zbýval do té hrozné večeře. Asi jsem musela usnout, protože mě probudila studená voda a Asuky hlas.

„Slečno, vaše šaty jsou připraveny,“ opatrně jsem vylezla z vany a zabalila se do bělostné osušky. Spokojeně jsem si prohlížela Asuky výběr. Byli to černé šaty. Ne moc vyzývavé aby si přitáhli nežádoucí pozornost mužů a ani moc splývavé. Rukou jsem přejela po saténové látce, a po zvýšeném pasu, který začínal hned pod ňadry. Oblékla jsem si šaty a Asuka mi pomohla učesat si vlasy, nakonec jsme se obě shodli, že mi Asuka udělá na temeni hlavy malý drdol, ve kterém dvě budou stříbrné spony. Vepředu mi, nechá z každé strany jeden pramínek vlasu a afinku sčeše na bok tak jak to nosím obvykle. Nic přehnaně složité a přitom je to elegantní. Přes ramena jsem si oblékla ještě černé bolerko, na krk připnula stříbrný řetízek a mohla jsem jít.
Musím říct, že nějakou cenu to všechno připravování mělo, protože když jsem vešla do velké jídelny všichni, jakoby oněměli. Lucas dokonce stál s otevřenými ústy oněměn v úžasu. Zářivě jsem se na všechny usmála a jako královna dál kráčela k velkému stolu. První kdo se nejdřív vzpamatoval, byl Carl, který mi nabídl čestné místo po jeho pravici a sám si sedl do čela stolu. K mé nelibosti to čestné místo bylo bohužel vedle Lucase, ale útěchou mi bylo, že jsem měla aspoň dobrý výhled na Lorena, kterému to obzvlášť slušelo.
„Dnes večer vám to opravdu sluší, slečno,“zalichotil mi Carl.
„Děkuji, jste laskav.“
„Nikoliv neděkujte mě ale matce přírodě, já jsem jen jeden z mnoha lichotníků, kteří obdivují vaši krásu, slečno Soro.“
„Samuel Johnson řekl: Zasloužená pochvala je jen pouhá povinnost, ale lichotka je dar.“ Odcitovala jsem.
„A taky to byl určitě moudrý muž. Vidím, že jste se o naší zemi dozvěděla víc než já o Japonsku za celé své dětství,“ řekl uznale Carl. Ale poznámka o jeho dětství mě zaujala. Věděla jsem, že Carl je o něco mladší než můj otec, ale na rozdíl od Carla o svém dětství nikdy nemluvil.
„Japonsko má hodně složitou kulturu a je těžké ji pochopit. Otec mi ale říkal, že vy oba jste napůl Japonci, je to pravda?“
„Ano máte pravdu, hádám, že můj bratr o našem dětství moc nemluví,“potvrdil mi. „No už tenkrát měl ten svůj vážný výraz a kamennou tvář, kterou si zamiloval můj dědeček, který měl právě Japonské předky. Oba jsme proto vyrůstali střídavě tady v Anglii a v Japonsku. Ale rád na to vzpomínám, kdysi jeden básník prohlásil, že Japonsko je země tisícero krás. A měl pravdu, dodneška nezapomenu tu vůni rozkvetlých sakur,“ zavzpomínal.
„Ano i mě se po nich stýská,“ souhlasila jsem s ním a myslela to zcela upřímně, protože nic se nevyrovná vůni rozkvetlých sakur.
„Umíte tančit, slečno?“zajímal se z ničeho nic Lucas.
„Pokud se vaše otázka týká společenských tanců pak ano, i když Japonské tance se od těch vašich hodně lišší.“
„Narážíte na tence gejši?“ zeptal se Loren.
„Ty jsem na mysli původně neměla, ale ano máte pravdu, tanec gejši je ojedinělí. Samotné gejši se učili toto umění už od raných dětských let, jelikož se nejednalo o tanec ale o umění,“řekla jsem klidně.
„Museli to být úchvatné ženy tyto gejši,“souhlasil Carl.
„Slyšel jsem, že to byli spíš společnice do postele,“dodal Lucas znuděným tónem.

Prudce jsem vstala od stolu. Taková drzost! „Pokud nic nevíte o národu, který urážíte, pane Lucasi tak raději mlčte!“pronesla jsem ostře a pohledem probodávala tu nicku, která mi nesahala ani po kotníky. Měla jsem sto chutí mu vlepit jeden pořádný políček, ale to bych se snížila pod svoji úroveň, což koneckonců chtěl. Obešla jsem stůl a sedla si vedle Lorena. Už klidná jsem se podívala tomu otrapovy do očí.
„Původní gejši, opravdové gejši byli umělkyně, tančili, zpívali, hráli na šamisen či připravovat čaj. Byly to společnice, které jedním pohledem dokázali muže okouzlit tak že nevěděl čí je, nikoliv lehkoodějné prostitutky které se nabízeli do lože americkým důstojníkům,“řekla jsem pevným a jistým hlasem a pak tiše dodala. „Kdybyste viděl, pravou gejšu pane Lucasi, už nikdy byste na ni nezapomněl.“
Potom se ozvalo cinknutí a do místnosti vešel komorník, co nás pouštěl do sídla. „Podává se večeře,“ oznámil a služky začali nosit na stůl. Ale mě to bylo jedno, už mě chuť k jídlu přešla.
„Promiňte Carle, ale nějak se necítím dobře, později pošlu moji služku, aby mi donesla večeři do pokoje.“
„Chceš pomoct?“ zeptal se Loren starostlivě.
„Chceš pomoct?“ zeptal se Loren starostlivě.
„Ne děkuji, Lorene, potřebuji být jen na chvíli sama,“odvětila jsem a pokusila se vlídný úsměv na rozloučenou a se zbytkem svoji hrdosti jsem vyšla na chodbu.
„Co jsi to udělal?!“ obořil se Carl na svého druhého syna jen o chvilku později, co jsem vyšla ze dveří. Nemínila jsem je odposlouchávat, ale škodolibost mi nedala a počkala za rohem, schovaná v úkrytu který,i poskytovala velká vykládanou skříň.
„A co že jsem udělal?“opáčil Lucas s klidem, ale hádám, že zas až tak klidný nebyl, protože jsem viděla jeho překvapený výraz, když jsem dovolila Lorenovi mi tykat.
„Úplně si mě znemožnil! Víš vůbec, co jsi udělal? I když pravda to bych po tobě chtělmoc. Jsi neotesaný buran a naprostý pitomec a vůbec bych se nedivil, kdyby s tebouslečna Sora už nepromluvila dokonce života.“S čím jsem musela souhlasit. „Urážet její předky a tradice, taková nestydatá drzost!“odfrkl si. „Pokud sis toho nevšiml, tak Japonci jsou na, svou kutru až přehnaně hrdí. A mají být na co. A pokud je pravda co jsem slyšel, tak právě slečny Sory babička byla pravá gejša, takže ti milí synáčku můžu pogratulovat, že jsi to celé zpackal. Navíc zrovna když jsem chtěl slečně Soře oznámit, že zítra bude na její počest uspořádaný maškarní ples. Pokud se vůbec bude konat.“ Potom se ozvali rázné kroky, které směřovali na chodbu. Přitiskla jsem se, co nejvíc to šlo ke zdi, než mě nepřešel.
„Nemysli si, Lorene že tím to pro tebe končí, ty zatracený bas***de, dobře jsem viděl, jak se na ni díváš,“prohlásil Lucas zlověstně jen, co na chodbě dozněli Carlovi dunivé kroky.
„Nevím, o čem to mluvíš bratře…“
„Ty víš moc dobře! Copak si myslíš, že jsem slepý? Tykala ti! Dávej si dobrý pozor Lorene, protože ona je moje.“
Na nic už jsem nečekala a spěchala nahoru do svého Pokoje. Co si o sobě ten malý grázl myslí? No, i když na druhou stranu bych to radši vědět nechtěla. Ve svém pokoji jsem se svalila na postel a požádala Asuku jestli by mi nedonesla nějaké prášky na spaní. Potom jsem osaměla. Sama jsem se svlékla z šatů a oblékla už do dlouhé bílé noční košilky, která mi dosahovala po kolena, a na konci jejího lemu byl rozparek a výstřih byl do „V“ lemovaný bílou krajkou. Na nahých ramenou mě studil večerní větřík s otevřeného okna. Byl jiný, než co jsem si pamatovala z Japonska. Tento větřík byl vlahý a jako by sliboval svěžest do dalšího dne. Okno jsem nechala otevřené a sama se lehla do nadýchaných peřin. A skoro okamžitě jsem, usnula.

Takže už jsem nemohla zpozorovat muže, který vešel do mého pokoje, protože kdybych věděla, o koho se hned bych ho poslala ven. Lukas se opíral o rám dveří a díval se klidně na spící dívku, která i když byla přes den hrdá a silná, teď byla slabá a okouzlující. Znovu si vzpomněl na její slova, která ho právě přiměli zauvažovat o kráse samé. Kdybyste viděl, pravou gejšu pane Lucasi, už nikdy byste, na ni nezapomněl.

Dodatek autora:: 

Tak další kapitola znovu nahlédne do soukromého života domu Williamsových, ale dál už nebudu nic prozrazovat. Wink Smile

5
Průměr: 5 (7 hlasů)