SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Práce ve vilce 28.díl

Riku
Hned po naší vášnivé hře s našimi jazyky jsem se zvedl z postele a mrkl na Naokiho. Jen co jsem tak udělal, přešel jsem ke křeslu s věcmi, který mi sem v noci nachystal Manabu a začal se do nich oblíkat.
"Budeš tam ležet ještě dlouho a skenovat mě pohledem?"otázal jsem naštvaně, protože mě jeho pohled pálil do zad.
"Když ty seš prostě k nakousnutí…."usmál se Naoki a mlsně si přejel jazykem po rtech.
"Říká rozvalenej vorvaň….."zasmál jsem se.
"Kdo je u tebe vorvaň."zvedl se a pomalu se mi přiblížil za záda.
"No já rozhodně ne."usmál jsem se a přitiskl se k Naokimu zády, jelikož mě objal.
"Pane Naoki……dnešní rozvrh vašeho otce."otevřeli se dveře a dovnitř vešel Manabu. Naoki, stále v Adamově rouše, přešel k Manabimu, papír mu sebral a začetl se do něho. Já jako by se nechumelilo, si oblékl triko a nakonec ponožky.
"Manabu připrav auto."podíval se na Manabiho přísným pohledem a poté se otočil na mě. Manabu se mezitím mírně poklonil a odešel.
"Sis taky přes sebe něco mohl hodit….."začervenal jsem se za něj.
"A ukrývat tak moje krásný tělo."zamrkal na mě.
"Si nějak fandíš….."zamračil jsem se a hodil po něm vyžehlenou košili.
"Ale, ale copak nežárlíš…."zasmál se svým zvonivým hlasem a košili si oblíkl.
"Já, a žárlit….., nikdy…"začervenal jsem se a uhnul před jeho pohledem.
"Hmmmm…."zamručel pobaveně a oblíkl si kalhoty.
"Budeme moc vyrazit."usmál se hned následně a chytl mou ruku do té své.
"Dobře…."zamumlal jsem a ruku stiskl.
Hned poté jsme prošli hotelovým patrem k výtahu a nechali se dovést až do suterénu. Manabu ihned zastavil u nás a chtěl otevřít Naokimu dveře. Naoki ho ovšem zarazil a dveře otevřel sám.
"Prosím mylorde…."usmál se na mě a podal mi ruku jako nějaké princezně co vystupuje do svého kočáru. Já se na něj usmál a ruku přijal. Hned potom co Naoki nastoupil, sedl si vedle mě a nadiktoval Manabimu adresu, kde by měl Naokiho otec zrovinka být.

Naoki
Jen co jsme dorazili do otcovy oblíbené restaurace, tak jsme vyhledali jeho auto a zaparkovali v jeho blízkosti. Rychle jsem se obrátil na Rika a vzal si s sebou něco, čím bych mohl propíchnou pneumatiky.
"Naoki, co chceš dělat?"nechápal Riku.
"Co myslíš…"usmál jsem se a sklonil se k pneumatikám.
"Né, to neuděláš…."
"Myslíš…"usmál jsem se a propíchl první pneumatiku.
"Ne….."začal se Riku rozhlížet kolem. "Já se na to nemůžu dívat…."plácl se přes obličej a raději už na mě nekoukal.
"Hotovo…"usmál jsem se nad svojí prací a doběhl zpátky s Rikem k našemu auto a zalezl dovnitř. Po necelých patnácti minutách přišel otcův sekretář a nestačil se divit, co se stalo s autem. Hned po něm přišel i otec a musel si vyslechnout to, že má propíchaný pneumatiky. Já sám se malinko posmíval, do jaké situace jsem ho to dostal. Můj úsměv mi však opadl ve chvíli, kdy otec někam nevzrušeně zavolal a za chvíli přijelo jiné auto, do kterého nasedl a nechal se jím odvést pryč.
"No to si snad dělá srandu!"vyhrkl jsem a přilepil se na přední stranu auta.
"Tvůj otec je maník…."zasmál se Riku.
"Hej, já myslel, že si na mí straně!"zabručel jsem jeho směrem.
"Jsem, ale zdá se mi to legrační."usmál se nevině.
"Tak legrační…., no počkej, já mu ještě ukážu…."promnul jsem si ruce a usmál se přitom.
"Další tu máme schůzku s jedním z obchodních partnerů…"zabručel jsem si spíše pro sebe a řekl Manabimu kam má jet. Manabu mě uposlechl a jel tam, kam jsem mu nařídil.
Když jsme přijeli, nikdo na onom místě nebyl. Tedy byl tam jen otec s telefonem v ruce.
"Zase ten telefon…., sem mu ho mel snad vzít…."zavrčel jsem jelikož mi došlo, že si schůzku odložil na jiný den a teď si v klidu jde zpátky k auto.
"Co tu máme dál….., holič…….."zamumlal jsem si spíše pro sebe a nechal se dovést až k nejlepšímu holičství ve městě.
Rychle jsem s Rikem vystoupil a vešel jako pravý gentleman. Když jsem zahlédl otce sedět u jednoho ze stolů se zrcadli, usmál jsem se a co nejmíň nápadně jsem se vydal směrem k nim. Nenápadně jsem mu vyfoukl šampon ze stolku a přelil do něj šampon na barvení vlasů. Rychle jsem vše vrátil na své místo a vrátil se zpět k místům, kde se schovával Riku a to za velkou palmou.
"Jak to šlo?"zeptal se Riku zvědavě.
"Hihi…."zvedl jsem palec v gestu, že jsem vše zvládl a zadíval se na otce a na kadeřníka. Zrovna mu kadeřník myl vlasy a o něčem živě debatovali.
"Ah……moc se omlouvám……."zaslechl jsem hlas kadeřníka a uviděl otcovo normálně světlé vlasy přebarvené na hnědo.
"Hhihiahaha…."začal jsem se tlumeně smát, až mě musel Riku ve smíchu zarazit svou dlaní. Jen co jsem se dosmál, jsem viděl, jak se s ním můj otec o něčem baví a nic nesvědčí o tom, že je naštvaný.
"Hej co je! Teď by měl řvát a nadávat na něj a ne se s ním jen o něčem bavit!"zavrčel jsem a sledoval co se děje. Nestačil jsem se divit, ale kadeřník mu na hlavě vytvořil účes takový, že s tou hnědou vypadal o pět let mladší.
"No to si snad ze mě střílí…"zavrčel jsem znovu a nechal se raději Rikem odvést do bezpečné vzdálenosti. A to do mého auta.
"Prostě ocelový muž…"uchechtl se Riku znovu.
"Já se tu tak snažím ho nějak rozzuřit a ty se furt jenom směješ! Proč mi taky nepomůžeš?"zabručel jsem na něj a objal ho.
"Protože se mi to zdá až moc dětinský. Ano, chtěl bych ho nějak rozčílit, ale zase nechci aby to bylo dětskými triky….."povzdechl si Riku.
"Dobře, tak až na něco dospěláckýho přijdeš, tak se mi ozvy, já tu zatím budu zkoušet ty dětinský triky…."zabručel jsem a sliboval si další plán.
…………………
Celý den se mi ho nedařilo nijak naštvat či zesměšnit. Vždy si zachoval chladnou hlavu a vše do minutky vyřešil. Když jsem si myslel, jak ho bulvár sežere za živa, díky jeho novému účesu, byl jsem na omylu. Bulvár o něm napsat tak dobrou kritiku, že jsem si málem vyrval vlasy.
"Já to snad vzdávám…."sesypal jsem se Rikimu do náruče a nechal se výskat ve vlasech.
"Tak brzo…."šťouchl do mě Riku a pousmál se.
"Jo, je na čase, abys taky zapojil své mozkové závity a pomohl mi s tím."usmál jsem se na něj a políbil ho na ruku.
"Hmmm…., a co takhle předstírat, že sis našel holku a ……….."začal mi šeptat do ucha a já postupně, jak zacházel dál a dál jsem se čím dál víc usmíval.
"To zní jako plán."zasmál jsem se a položil se s Rikem na postel.
"Hmmmm…."zavrněl Riku jen, co jsem ho políbil na krk.
"A kdy to chceš provést?"otázal jsem se mezi polibky, kterými jsem mu zasypával klíční kosti.
"Co nejdřív….."usmál se a nechal mě, abych ho přetočil pod sebe.
"Tak to abychom šli zítra do nějakýho salónu a koupili ti šatičky."usmál se i on a lehl si vedle mě.
"Aby mi nějaký byli…"zasmál se Riku.
"Neboj, když tak si je vycpeš ponožkami."usmál jsem se na něj a začal přemýšlet, kde to vše nakoupíme.
"Tvýma."zachichotal se, políbil mě na tvář a překulil se na mě.
"Sem si myslel, že si unavenej.."usmál jsem se na něj a své ruce si položil na jeho boky.
"Kdy jsem to řekl?"odpověděl mi nevinně a zamrkal přitom.
"Ty ďáblíku…"vyhrkl jsem, sedl si a převalil si ho pod sebe.

Riku
"Ty ďáblíku…"vyhrkl, sedl si a převalil si mě tím pohybem pod sebe. "Potřebuješ potrestat…"usmál se na mě mile a začal se mi dobývat pod triko. Svými ústy se zaměřil na moji bradavku a jemně ji vsál do úst. Poté se mi do ní lehce zakousl a nakonec ji omluvně pofoukal.
"Naoki…."vzdychnul jsem nahlas jeho jméno pod návalem rozkoše a ucítil jsem, že se najednou zarazil v pohybu. Nedočkavě jsem čekal, až mi totéž udělá i s tou druhou. Deset sekund uplynulo a nic.
"Noaki, víc….."vzdychnul jsem, jelikož jsem ucítil jeho dech na svém těle a nadzvedl si triko tak, abych na něj viděl.
"Co?!"vyhrknul jsem a celej zčervenal.
´Já tu takhle vzdychám a čekám, co všechno spolu dneska neuděláme, a on si normálně usne!´vyjelo moje svědomí a mé oči se zúžily do naštvané škvírky.
´Já ti dám až se vzbudíš….to se budeš koukat!´začal jsem zase ve svý hlavě nadávat a díval se přitom na Naokiho jak klidně oddechuje.
"Riku…"vydechl ze spaní a mě tím pookřálo srdce.
´Cccc….taky mi mohl říct, že ne unavenej….´řekl jsem si následně a pohladil ho po jeho vlasech. Samozřejmě jemně, tak abych ho nevzbudil. Najednou se ozvalo zaklepání a dovnitř vstoupila služebná. Typoval jsem japonka.
"Promiňte, ale vaše večeře…."nestačila ani doříct, jelikož jsem jí předběhnul.
"Můžete to odnést. Dnes nebudeme večeřet. A prosím zhasněte."usmál jsem se na ní a nepřestával přitom hladit Naokiho ve vlasech.
"Dobře, pane."řekla, zhasla a odjela i s jídlem.
Pomalu, tak abych nevzbudil Naokiho jsem si konečně lehnul. Ne, že by mi sezení nějak vadilo, ale celou noc bych to nevydržel a ani bych se nevyspal. Jen co jsem nás přikryl se ke mně Naoki víc přitiskl a ochranátorsky kolem mě obtočil ruce. Mírně jsem se pousmál a naklonil se nad Naokiho tvář.
"Dobrou noc."usmál jsem se a jemně ho políbil na rty.
"Hrmmm…"zabrblal něco, díky čemu mi na tváři vykouzlil úsměv.
´Takhle, když spí vypadá jako dítě.´ Usmál jsem se a přitiskl se k jeho hřejivému tělu.
…………………….
Druhý den ráno mě probudilo něco, co mě lochtalo na tváři.
"Hmmmm…."zamručel jsem a jemně s sebou zatřesl, jelikož jsem si myslel, že to je jen dotěrná moucha. Po chvilce mě to ovšem začalo lochtat znovu a to už jsem se po tom ohnal rukou a přetočil se na druhou stranu.
"Hihi…"zaslechl jsem lehké uchechtnutí a pomalu mi začalo docházet, že to není moucha, ale nějaký dotěrný hmyzák jménem Naoki.
"Noaki….."zabručel jsem, jelikož s tím nepřestal.
"Ano broučku…"sklonil se k mému uchu a lehce ho políbil.
"Nech mě ještě spát…."zabručel jsem s úsměvem a natiskl se na něj, protože hřál jak nějaká kamínka.
"Hmmm….."zavrněl a přitiskl si mě k sobě. "Chceš pokračovat v tom, co jsme včera začali…"usmál se a přejel mi přitom po boku.
"Ne!"bouchnul jsem ho přes ruku, ukradnul mu veškerou peřinu a i přes zimu si lehl na druhou stranu postele.
"Riku…"dožadoval se hned mí pozornosti a vecpal se mi pod peřinu.
"Ne, znamená ne!"řekl jsem znovu a zachumlal jsem se ještě víc pod peřinu.
"Malý Riku by si chtěl už určitě hrát…."zavrněl Naoki a sáhnul mi na můj klín.
"Noaki…."řekl jsem naštvaně, přehodil přes něj peřinu, do které jsem byl zabalený a poté si na něj sednul.
"Máš radši koníčka?"otázal se s perverzním úsměvem na tváři.
"Úchyle!"vyhrkl jsem, pocuchal mu jeho účes a zvedl se z postele.
"Riku…..no ták…."žadonil z postele a plácal vedle sebe, abych si šel k němu sednout. Já s pozvednutým nosem a vyplázlým jazykem ho však odmítl a začal se oblíkat. Již oblečený jsem došel do koupelny a vyčistil si zuby. Díky Noakimu jsem tu měl veškerou hygienu, takže nebyl problém v tom, když jsem si je chtěl vyčistit.
"Gloglo…."vyplachoval jsem si pusu, zrovna když se za mě přiblížil Naoki.
"Víš, že si můj medvídek…."zavrněl mi u ucha a líbl mě na šíji. Já jak to řekl, jsem se ho lekl tak, že jsem poplival celý zrcadlo před sebou.
"Naoki!"obořil jsem se na něj, otočil se a v káravé pozici mu domlouval, že mě nemá děsit.
"Půjdeme?"otázal jsem se, jen co Naoki byl oblečen a připraven k odchodu.
"Jasně."usmál se na mě, chytl mě za ruku a odtáhl ke svému autu.
"Manabu s námi nepojede?"otázal jsem se jen, co jsme nastoupili do černého Dodgeho.
"Ne, dneska jsem šofér já."usmál se a šlápl na plyn.
"Tak jen pomalu nechci se vybourat…."vyhrkl jsem jen, co tak udělal, jelikož jsem se ještě nestačil připásat.
"Připásej se miláčku."pousmál se Naoki, zrovna když jsme vyjížděli z garáže.
"Pokouším se, ale nějakej neřád mi to zhoršuje!"zavrčel jsem na něj a konečně se připásal.
"Ale miláčku takhle o mě nemluv…"řekl ublíženě a zamrkal na mě.
"Dávej pozor, kam jedeš!"vyhrkl jsem a jeho hlavu mu otočil na silnici.
"Vždyť já dávám."usmál se a přejel mi prsty po mé ruce.
"To vidím."řekl jsem kousavě a štípl ho do ruky.
"Ty si ale…"zabručel a odbočil přitom vpravo.
"Kam jedeme?"otázal jsem se raději, abych změnil téma.
"Do salónu. Jeden vlastní můj známej a tak pojedeme tam."usmál se na mě a zajel někam za centrum.
"Hmmm…proč nemá obchod v centru?"otázal jsem se nechápavě.
"Kvůli tomu, že už tam není místo, a navíc už tam jsou 4 kadeřnictví."odpověděl a znovu zahnul.
"Hmmm…."
"Navíc, on nepotřebuje být v centrum, aby měl zákazníky."zasmál se Naoki a konečně zastavil před nějakým kadeřnictvím.
"A jsem tu."řekl a společně se mnou vystoupil.
"Look…."zaslechl jsem vedle sebe nějaký holky, jak se mezi sebou dohadují. Bylo mi jasný, že se baví o Naokim a o tom v čem to přijel. Pak se podívali na mě a začalo to nanovo. Sice jsem jim nerozuměl, ale dovedl jsem si to představit.
"Oh Honey, come on…."zavolal na mě najednou Naoki, který stál čtyři metry přede mnou a vyrazil ke mně. Když přišel, podíval se, jestli se dívají a přede všemi mě políbil.
"Naoki!"naštval jsem jen, co se ode mě odtrhl a bouchl ho do hrudi.
"No co, nemaj mi tě pomlouvat."usmál se Naoki a odvedl mě ke kadeřnictví.
"Oh Johnny!"zavolal najednou Naoki, když vstupoval. Chlápek jménem Johnny se otočil a jen co zahlédl Noakiho k němu přišel.
"Oh Noaki, I really´d like to see you. Oh who is this?"otázal se stále s úsměvem a pohlédl na mě.
"Eh?"nechápal jsem a tak za mě vzal iniciativu Noaki.
"This is my lover Riku."usmál se a podíval se na mě.
"Oh your lover? Is it girl?"nechápavě na mě hleděl.
"No, it´s boy."usmál se znovu a mě z toho šla hlava kolem.
"Riku, teď půjdeme s Johnnym nahoru a on ti něco udělá s vlasy jo."pousmál se na mě znovu Noaki a začal Johnnymu vysvětlovat co od něj potřebuje. Johny se tvářil, jako že chápe a že to udělá. Poté se podíval mým směrem, něco zažbleptal a rozešel se směrem vzhůru po schodech. Na nic jsem nečekal a s Noakim v patách se dostavil do druhého patra.
"Come here."usmál se Johnny a ukázal na židličku. Přikývl jsem a šel si raději sednout. Johnny a Naoki spolu zase začali o něčem mluvit a tak jsem se snažil něco z toho pochytit. Když mi Johnny řekl, ať si sundám brýle, nevěděl jsem, co dělat. Naštěstí mě Naoki nenechal ve štychu a přeložil mi, co vlastně po mě Johnny chce. Poté mi začal Johnny zastřihávat vlasy a přidávat mi tam nějaký příčesky. Nechápavě jsem pozvedl obočí a svým pohledem se zaměřil na Noakiho, ale on jen s úsměvem naznačil, že uvidím.
"Super…"zabručel jsem spíš pro sebe, protože jsem tolik neviděl a hlavně nevěděl, co mi to hodlá provést na. Jen co mi dodělal příčesky, začal mi je přestříkávat lakem na vlasy a poupravovat.
"Na…"podal mi něco Naoki a já poznal, že to jsou mé kontaktní čočky. Jen co mi je podal, nasadil jsem si je a pohlédl přitom do zrcadla.
"OK…..what do you think?"otázal se stále s úsměvem.
"To….to nejsem já….."vyhrkl jsem jen, co jsem se spatřil a začal si sahat po obličeji a vlasech.
"Ale si broučku…"usmál se Naoki a políbil mě na tvář.
"Thank you Johnny."začal mu děkovat Naoki a zase se o něčem bavit. Pochopil jsem, že musím chvíli počkat a tak jsem jen seděl a pozoroval, jak se spolu baví.
Po půl hodince se spolu rozloučili a my tím pádem mohli odejít.
"O čem jste si furt povídali?"zeptal jsem se, když jsme vcházeli zpět do auta.
"O všem možným."usmál se a zapnul si pásy.
"Tak jo….."povzdechl jsem si. "Kam teď ?"otázal jsem se a sledoval raději cestu.
"Pro šaty."usmál se Naoki a podíval se krátce na mě. "Jaký bys chtěl? Nějaký krátký? Nebo ještě kratší?"zase narážel na to jediný.
"Naoki!"pokáral jsem ho. "Nevím. Co se líbí tvému otci?"otázal jsem se.
"No, spíš společenský věci."usmál se.
"Tak hurá někam kde něco takovýho seženeme."natáhl jsem ruku před sebe a začal se smát.

Překlad:
Look-podívej
Oh honey, come on- oh miláčku, no ták… (doslova medíčku)
I really´d like to see you.Who is this?-rád tě vidím. Kdo to je?
This is my lover-to je můj milenec
Oh your lover?is it girl?-oh tvůj milenec? To je holka?
No, it´s boy-ne je to kluk
Come here-pojď sem
What do you think-co si o tom myslíš?

Dodatek autora:: 

Tak jo lidičky.....slíbyla jsem další dílek....tak tady je. Abych řekla pravdu spoždění mám jen kvůli tomu že jsem nedkozala vymyslet nijak zvlášť dobrý plán pomsty....no jo prostě nejsem mstitel a hlavně se mi nechce tolik mstít na postavách co nejsou zas až tak zlý....kdyby to byl nějakej blbeček prohnilej tak bych mu to dala sežrat i s navijákem, ale Noakiho otec zas až tkaová svině není takže jsem nic nemohla vymyslet.....no nic snad se vám bude líbit Laughing out loud

5
Průměr: 5 (16 hlasů)