SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Jak Choi potkal Lucifera 02

~Minho ~

Vůbec by mě nenapadlo, že by se mi mohlo stát něco takového první den školy. Člověk se chtěl jen jít vyzvracet na záchod z toho pohledu do třídy a koho tam nepotká. Náš malej Dino si nechával dělat servis mezi nohama. Ta holka vypadala, že v ničem jiném dobrá není. Mám takový dojem, že takových tady bude spousta.
"Ah, promiňte, nechtěl jsem vás vyrušit, jen klidně pokračujte a mě si vůbec nevšímejte, jako bych tady vůbec nebyl," mávl jsem rukou a rychle couval zpátky na chodbu. Asi se těmhle místnostem začnu vyhýbat. Znovu bych to teda vidět nechtěl ani náhodou.

"Minho sshi, jsi zpátky nějak brzo. Stalo se něco?" zeptal se starostlivě Taemin a popostrčil ke mě blíž židli, na kterou jsem se skoro složil. "Tak co se stalo?" chtěl vědět a s ušima napjatýma poslouchal celý můj zachodový výklad. Když jsem skončil jen svěsil hlavu a hluboce si povzdechl. Počkat ...
"Ono se to už někdy stalo?" Podíval jsem se na něj s otazníky v očích. Přikývl.
"Děje se to v jednom kuse. A není to jen mezi holkama a klukama ... Abys věděl, tady se taky najde hrstka čtyřprocentních," informoval mě a vykládal dál. "Tahle škola zakazuje mít jakejkoliv vztah mezi studenty, ale víš co se říká: co oči nevidí, to srdce nebolí, a tihle jsou chytří a schválně si na tyhle orgie vybíraj místa, kde nejsou kamery a kde je nemůže nikdo vidět," mluvil dál a důležitě přitom ztišil hlas, až jenom šeptal. "Kim JongHyun je totální playboy na týhle škole, to si zapamatuj. Svede každou sukni a znesvětil tady snad už všechny nehlídaný místnosti. Takže bych ti radil, pro tvý vlastní bezpečí, nikdy se nepokoušej lízt mu do zelí, jinak ti to pěkně spočítá, to mi věř," varoval mě s očima rozšiřenýma, jako bych měl snad být každou chvíli mrtvý nebo co. Jen jsem se nad tím zasmál. Já a svádět tyhle slepice, co myslí jen na svůj vzhled? Ani nápad, to bych musel přijít o rozum.
"Fajn, budu si to pamatovat. A slibuju, že s žádnou ženskou v tomhle ústavu nic mít nebudu," pokřižoval jsem se na hrudníku. "Budu ti naprosto věrnej," vyplázl jsem na něj jazyk a zasmál se nad jeho červeným obličejem. Ten kluk byl roztomilý.
"Jen aby!" ozval se a vyhružně pokýval prstem.
"No jasně!" naposled jsem se zasmál, než do třídy vešel učitel. Páni, ani jsem si nevšiml, že začalo zvonit. Věci tady utíkají rychle.

~

Na polední přestávku jsem se těšil jak malé dítě. Obědy tady byly formou švédských stolů, což bylo oproti normální střední výhodné.
"Takový dobrý kuřecí řízek nic nezkazí," zasmál jsem se a nakládal si na stříbrný talíř hned dva. O postavu jsem se nestaral, mohl jsem jíst co jsem chtěl, stejně jsem to pak vyběhal. Sport jsem miloval. Nejvíc fotbal. Doufal jsem, že tady mají dobrý fotbalový klub.
Ještě trocha hlávkovýho salátu, nějaká ta mrkev a hotovo. Z konce jídelny už na mě mával Taemin od stolu. Ten kluk mi hlídal místo, jak sladký. Pro svou budoucí přítelkyni bude hotovým štěstím.
Přisedl jsem si k němu a jen zíral na tu kupu jídla na jeho talíři. Na to, že vypadal jako by vylezl z koncentráku se cpal jak nezřízený.
"Doufám, že to pak nevyleješ do mísy," ukázal jsem na mega hamburger v jeho rukách. Usmál se a hrubě do něj kousl.
"To se neboj. Možná jsem hubenej, ale chutná mi stejně dobře jako tobě," mluvil s plnou pusou a jen to do sebe nestydatě tlačil. Na to jsem mu už nic neřekl a pustil se do jídla. Zrovna jsem se chystal rozkrájet ten chutně vyhlížející řízek, když vtom ruch v jídelně ztichl. A mělo to svůj důvod. Kim JongHyun. Malej Dino se přišel naobědvat.
Ta jeho partička břídilů šla za ním jako ocas. Kolik jim asi za jejich přítomnost platil? Jen jsem zakroutil hlavou. Byl to jen rozmazlený fracek, jako všichni tady v tomhle ústavním komplexu.
Dino si musel všimnout mého letmého pohledu, protože se nějak podezřele blížil se svou tlupou k našemu stolu. Cítil jsem, jak se Taeminovi pod stolem začala třást kolena. Položil jsem mu ruku na tu jeho a v uklidňujícím gestu ji stiskl. Tiše jsem mu naznačil, že se nemá čeho bát a on jen bezduše přikývl. To všem naháněl až takový strach? Musel být opravdu hajzl. Později jsem měl čest se s ním setkat osobně.
Netrvalo ani minutu a už oxidoval u našeho stolu. Tak ošklivě na mě pohlížel těma svýma širokýma očima, až mě ovinula husina na zádech. Ten bastard v sobě měl nějakou strašidelnou auru. Děsil už jen pohledem.
"Zasedls nám místo, brejloune," vyprskl se zaťatýma zubama, až mu zaskřípaly. Zvuk jako z hororu, vážně. Ošil jsem se, ale nedal na sobě znát rozhození. Taemin vypadal, že se brzy sesype, ale ještě se držel. Mohl jsem jen počítat, kdy se složí jak košile na podlahu.
Atmosféra se v jídelně dala přímo krájet. Byl jsem zticha a mlčky dloubl do řízku. Nehodlal jsem si kazit chuť k jídlu. Náhlý třištivý zvuk mého talíře mě donutil přestat. Dino rukou třískl o stůl tak hlasitě, až si Taemin vyděšeně zakryl uši dlaněmi.
"Tys neslyšel? Zmiz od našeho stolu, ty brejlatá socko," vykřikl výhružně. "A toho svýho hřiba si vem s sebou," sykl a sklonil víc hlavu, aby se mi mohl dívat do očí. Asi doufal, že z toho pohledu změknu a vyběhnu s ocasem stáhnutým jako pes z místnosti. Haha, takovou radost mu teda neudělám. Nejsem ten typ, co si nechá všechno líbit. Budu se bránit.
"Samozřejmě jsem tě slyšel, ten tvůj jekavý hlas se nedá přeslechnout na míle daleko," odsekl jsem a v klidu si krájel řízek. "A pokud vím, je tady hodně volných míst k sezení, tak si seber tu svou školku a jdi si sednout někam jinam, nemám rád, když mi někdo kouká do jídla. Je to neslušné," mluvil jsem jako by nic a v duchu se zasmál nad jeho překvapenou reakcí. Připadal jsem si trochu jako má matka, když jsme konverzovali u večeře. Někdy se její hlášky daly dobře využít v praxi.
Další třísknutí o stůl. Páni, ten parchant má teda sílu. Ještě dvě rány a rozlomil by ten třešňový unikát ze Švýcarska. Dělal jsem jako že neslyším a pokračoval v jídle. Zřejmě ho to dost namíchlo.
"Ty svině, sbal si svejch pět švestek a vypadni!" prskl naštvaně a vytáhl mě ze židle za límec mé košile. Ostatní z jeho bandy ho jen povzbuzovali a holky ječely jeho jméno jako při orgasmu. Nejspíš mě pokládal za chudého bezmocného šprta, co dostal stípko a moje výška ho ani v nejmenším neodradila od toho, co se mi chystal udělat. "Tvoje poslední slova předtím, než uvidíš světlo?" zeptal se s posměškem. Povzdechl jsem si a hluboce se mu podíval do očí.
"Rád bych dojedl oběd," odvětil jsem s klidem a jasně jsem cítil, jak se mu ruka držící lem mé košile zachvěla vztekem. Agresivní zvíře. Měli by ho zavřít zpátky do klece.
Jen si odplivl a s napřáhnutou pěstí se na mě vrhl. Nechtěl jsem dělat problémy a neřešil jsem věci násilím, tak jsem jen přivřel oči a slyšel Taemina ječivě zakřičet. Už jsem se připravoval na pořádnou pecku, když vtom někdo zakřičel přes celou jídelnu.
"Kim! Opět děláte problémy! Pusťte toho chlapce," slyšel jsem učitelův rozčilený hlas. Dino se otočil a jen zavrčel. Pustil mě a čekal, až učitel přijde k nám. Vypadal docela mladě. Myslím, že jsme ho měli na Dějiny. Yunho hyung? Nebyl jsem si jistý, v tomhle ústavu bylo hodně učitelů. Tohohle ale nešlo jen tak přehlédnout. Byl mladý a taky pěkný. Jemu bych teda neřekl ne.
"Co to mělo znamenat pane Kim?" zeptal se zvýšeným hlasem a poposunul si brýle na nose.
"Nic, pane profesore," odpověděl jako by nic a kousek ode mě poodešel. Učitel jen pozvedl obočí.
"Jestli jste si myslel, že vám to tak lehce projde, tak to se mýlíte. Dnes budete po škole, oba dva. A opovažte se to udělat ještě jednou," pohrozil a odešel. Všichni ztichli. Cože? Řekl právě "oba dva"? Proč jsem musel jít ke dnu společně s tím hajzlem? Bylo to nefér. Jestli se to dozví matka ... Kruci, hned první den školy a takový průser.
Dino na mě vrhl zlý pohled.
"Sejdem se po škole v knihovně, socko," zašklebil se ošklivě a odešel z jídelny s tou svou školkou za zadkem. Jenom jsem se tomu zasmál. Tomu skrčkovi někdo jednou zapne tipec.
Posadil jsem se zpátky na své místo a dojedl svůj oběd. Taemin byl z toho všeho stále vyklepaný a svého hamburgeru se do konce přestávky nedotkl.

~ JongHyun ~

Co si ten šprt myslel? Vzdorovat mi ... Choval se jako bych byl vzduch nebo co. Jako by si myslel, že díky svý výšce může nade mnou mít navrch. Socka jedna. V tý knihovně mu to ještě spočítám.

Začal jsem si chystat věci na ájinu. Jedinej předmět, kterej mě bavil. U toho jsem se musel natolik soustředit, že by mi to mohlo pomoct na něj nemyslet. V duchu jsem si plánoval, jak si ho pěkně podám, pak jsem zjistil, že neznám ani jeho jméno. No, myslím, že to nebylo až tak důležitý.
"Hej, poslouchals mě?" NichKhun do mě šťouchl. Asi jsem chvíli nevnímal. Otočil jsem se k němu a tázavě pozved obočí.
"Hm?"
"Ptal jsem se jak to uděláš s tou brejlatou násoskou. Kámo, ty jsi úplně mimo," trucoval a posadil se vedle mě. Tak promiň, že narozdíl od tebe přemýšlím, dodal jsem v duchu. Byl to blbec, ale měl silný ramena. Balil holky na ten svůj dětskej kukuč, i když jsem měl podezření, že poslední dobou ho zajímá ten svalouš z našeho fotbalovýho týmu. Už si nepamatuju jeho jméno.
"To tě nemusí zajímat," odsekl jsem a ignoroval jeho sladký obličej.
"Choi Minho," ozval se jako by mimochodem a foukl na nehty. Snad si je před chvílí nepiloval? Plnej barák holek zanechá nějaký ty šrámy na duši.
"Cože?"
"Choi Minho, tak se jmenuje, kdybys to nevěděl, což asi ne. Poděkovat mi můžeš později," usmál se vítězně a čekal na moji reakci. Aspoň jedna dobrá věc, kterou udělal.
"Šikula," pochválil jsem ho s nezájmem a dál zíral do učebnice. Khun se rozzářil jak sluníčko. Jen jsem nad tím protočil oči. Do konce školy chyběly už jen tři hodiny, musel jsem si svůj plán důkladně promyslet.
Choi Minho ... Někde jsem to jméno slyšel, ale kde ... Usmál jsem se. Tak či tak, za tři hodiny pozná, čeho je Kim JongHyun schopný. Ještě bude litovat, že mi kdy odmlouval.

______________________________________________________________

~ ♥ SHINee, DBSK, Super Junior, 2PM ♥ ~
________________________________________

Minho appa Hwaiting ! ♥♥

"I like 2Min when Minho bottoms. If Taemin bottoms, it's out of my interest." - JongHyun

Dodatek autora:: 

Další díl jest na světě Laughing out loud
Začíná se mi to pomalu, ale jistě vymykat z rukou ... XD

4.842105
Průměr: 4.8 (19 hlasů)